Ležím na lehátku a je mi dobře

Secvičná No. 2: Frýdek-Místek – Guty – Třinec.

Dobrá tlačenka v Dobré

Když jsme včera zaparkovali ve Frýdku, mysleli jsme si, že nás už nic horšího nepotká. Věřte nebo ne, ale fakt pršelo. Ráno, plní elánu, když jsme z okna viděli slunce, jsme vystartovali na další etapu. Facka přišla hned při východu ze dveří. Zjištění – Aničce mrznou chlupy v nose – jako doma. I zželelo se týmu v autě omrzlých parťáků a neváhali zakoupit dobrou tlačenku v Dobré na posilněnou. V tu ránu byly svaly jako nové a omrzliny ty tam.

Bolest. Cesta na Guty k dřevěnému kostelíku byla lemována přes kopce a my už víme, že koloběžka sama nejede. Jedině z kopce. Plní elánu (opět) jsme v Oldřichovicích neuposlechli rad skorozdejšího Igora, že máme jet vlevo. Vpravo KOPEC! Pavlína nás počastovala konstatováním: „Nenávidím to do kopce, nenávidím to z kopce, nenávidím to po rovině.“ A protože je Pepa kámoš, ujal se koloběžky. Po kilometru z kopce hlásil: „Když vás bolí kotník, nelezte na kolobku, ani když je to z kopce.“

Příjezd ke kostelu v Gutách

V cílové stanici Třinec jsme zaparkovali v plackárně, kde mají bramboráky na sucho. Nejlepší jsou se špirkami (teplými škvarkami). Vítězným místem naší dvoudenní secvičné je městská knihovna, tedy Café Čítárna, neboli: vydlabaný dort, medovník, mrkvový šáteček, čokoládové a ovocné raw kostky. A i přes zlomenou nožičku (Aniččiny koloběžky, která se sama automaticky nezatáhla do podvozku) ležíme na lehátku a je nám dobře.

V cíli u Café Čítárna v Třinci

A co jsme viděli za evropské? Zámecké parky ve Frýdku-Místku (boží výhled), nádherný dřevěný kostel v Gutech, projeli jsme via Lyžbice v Třinci (i když to bylo mimo plán), informační tabuli s odjezdy autobusů na plackárně v Třinci a knihovnu v Třinci s tou nej Café čítárnou. Vzhledem ke zpoždění si Werk Arenu dáme až naostro za měsíc a půl.

Tým Tour

One thought on “Ležím na lehátku a je mi dobře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *