Podbeskydské déjà vu a žabí stehýnka

Jako bychom to už jednou viděli. Údolí Ostravice přes Frýdlant a Metylovice do Frýdku-Místku, to byla zhruba před měsícem naše první zkušenost s kolobkami, když jsme si zkoušeli, jestli na to vůbec máme. Ale nic není dvakrát stejné.

Ani vítr, ani déšť, ani slota, ani nečas nezastaví koloběžkáře na cestě dál.
Ani vítr, ani déšť, ani slota, ani nečas nezastaví koloběžkáře na cestě dál.

U snídaně na Sepetné si nás najde Lenka Březinová a my už jsme celý natěšení na sjezd do Ostravice. Po pohodových šesti kilometrech si ve farním volnočasovém centru ve Frýdlantu nad Ostravicí pokecáme s maminkami a půjčíme jim koloběžky, ať ví, že nejenom mateřská je pořádná fuška. I když na podpatcích, kolobce neodolá ani paní starostka Helena Pešatová. Potom nám ukáže kulturní centrum, kde zrovna probíhá mezinárodní folklorní festival a je narváno. Milou návštěvu města zakončujeme kávou a limonádou u Merlina.

Kulturního festivalu ve Frýdlantě nad Ostravicí mají i účastníky z Číny
Kulturního festivalu ve Frýdlantě nad Ostravicí mají i účastníky z Číny.

První kopec před Metylovicemi minule roztrhal peloton a odhalil, kdo od zimy poctivě trénoval. Pro tentokrát jsme si skoro ani nevšimli, že to bylo do kopce. Tři týdny tréninku se nezapřou. V muzeu Kožane město si i s panem starostou Lukášem Halatou a průvodcem Alešem Bílkem vyřezáváme náramky na ruku. Ukazují nám, jak se dřív vyráběli pověstné metylovické biče.

Tak co, byl by z toho dobrý bič?
Tak co, byl by z toho dobrý bič?

Na Olešnou je to co by kamenem, ale cesta se bez incidentu neobejde. Včera to Messimu (rozuměj Pájině koloběžce) šlo na greenu ještě hladce, aby taky ne. Dneska držel týmového ducha, na okruhu okolo Olešné v zápalu ekologického snažení při záchraně žabího ekosystému neubrzdil a odřel si levačku. V tandemu s ním to odnesla i naše Pája. Hlásíme pouze lehce odřená kolena. Jenže to neodnesla jenom Pavlína, ale taky několik žab, kterým jsme se vyhýbali. Stehýnka necháváme na cestě.

Pája a její levé (Messiho) koleno - dnes jsme i šili, kalhoty.
Pája a její levé (Messiho) koleno – dnes jsme i šili, kalhoty.

Dnešním evergreenem bylo počasí. Před měsícem jsme při secvičné čekali na déšť a on fakt přišel. Teď už s sebou na tour dva týdny vozíme sem a tam v batohu dvě mikiny, dvě bundy a vůbec všechno dvakrát, kdyby náhodou pršelo. A ono nic. Takže když jsme v neděli balili na třetí týden, všechno co bylo dvakrát, jsme zredukovali. Asi tušíte, že zase pršelo.

Ale ne celý den. Když dojíždíme k baseballovému hřišti ve Frýdku-Místku, které je těsně před otevřením, schováváme pláštěnky. Rychlé foto a míříme k bazilice Navštívení Panny Marie.

Kostel nás okouzlí nádherným interiérem, v kryptě nám při pohledu na mumifikovaná těla tuhne krev v žilách. Úsměv na tvář nám vrací vtipné průpovídky našeho průvodce Antona Verbovského (pro místní není žádný Frýdek-Místek, ale Frýdek a Místek. Ve Frýdku mají všechno lepší, až na jedinou věc. Překrásný výhled na Frýdek z Místku.)

Uvnitř baziliky byl chládek a krásně.
Uvnitř baziliky byl chládek a krásně.

Penzion Pod Kašnou na místeckém náměstí nás vítá dobrou kávou a prostředím, které už dobře známe. Zítra odtud vyrazíme na královskou etapou do Třince. Snad celá neproprší.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *